Jíra/Škoda 105S

Bohužel, škodovka je dnes už odepsaná.. Pravděpodobně s ní teď jezdí celníci na Ukrajině.. Vysvětlení v poslední části textu..





Tak tuhle škodovku jsem koupil 27.4.2003 v Třeboni. Tehdy měla celkem solidní karoserii, zánovní lak a motor ("105") a pětikvalta převodovku ze "125". Po zajetí jsem ji začal postupně upravovat.



Nejdříve jsem si sehnal a s kamarádem vyměnil motor - ze "stotříci" (původní "stopětka" byla sice ekonomická - 6l/100 km, ale na můj vkus poněkud líná). Nechal jsem si rovnou odlehčit setrvačník a řemenici, takže auto jde rychleji do otáček a v kombinaci s převodovkou ze "125" má větší sílu v tahu.



Postupně jsem pak upravoval exteriér. Nejprve kryty prahů, poté přední spojler, přední nasavač, výdechy kapoty, ofuky bočních předních skel, ofuky zadních sloupků, zadní křídlo a koncovka výfuku. U plastových doplňků jsem řešil otázku, zda bude vše v barvě vozu, ale nakonec jsem se rozhodl pro kombinaci červené a černé. Vyměnil jsem také kryty kol. Na čelní sklo jsem nalepil červenou pásku s nápisem škoda. Letos v zimě jsem však o původní čelní sklo přišel, takže jiná páska na novém teprve bude.



Následovaly úpravy interiéru. Uvnitř auta je nové černé plostrování a klasická černá palubní deska, takže jsem se rozhodl pokračovat v kombinaci červené a černé. Nejprve to "odnesly" kliky a stahování oken. Pak jsem si pohrál s přístrojovkou a palubní deskou. Došlo také na hliníkové pedály a zkrácenou řadicí páku s červenou koncovkou.



Na autě to sice není moc poznat, ale ve předu jsou o jeden a půl otáčky zkrácené pružiny a vzadu naopak nové pružiny s tři centimetry silnou podložkou. Dále pak nová ramena, nové čepy...



Žádné další úpravy již bohužel nebylo možné realizovat. Jediné, co jsem ještě před dovolenou udělal, bylo nalepení pásky na čelní sklo a GENERÁLKA MOTORU! Jenže pak to přišlo...



V létě 2005, konkrétně 4.srpna, kdy jsme spolu s kamarádem byli na dovolené - cestování po Slovensku, zavítali jsme se podívat i na Ukrajinu. To se stalo mé škodovce osudným. Na státní hranici při opravdu velmi důkladné a několikanásobné prohlídce mi byl pod předním sedadlem nalezen obušek (používal jsem jej k vyklepávání koberců v autě od prachu) a tento oni klasifikují jako zbraň, kterou jsem neuvedl do celního prohlášení. Tudíž jsem se provinil proti ukrajinským celním předpisům a dle jejich práva mi byla škodovka celním úřadem zabavena. To vše po 24 hodinovém zadržení a nekonečných výsleších... Vrcholem všeho bylo, když mi po důkladné prohlídce auta, při které snad všechno v autě obrátili vzhůru nohama, našli ještě diabolky do vzduchovky a nůž na krájení chleba. I tohle pro ně byly nedovolené předměty, které mé obvinění jen umocnily...



Jedinou možností, jak získat auto zpět, bylo dostavit se k soudu na Ukrajinu, vyčkat na rozhodnutí (buď konfiskace auta, případně pokuta) a pak, po případném zaplacení pokuty bych auto MOŽNÁ dostal zpátky. Jenže... kdo neví, jak to chodí na Ukrajině, těžko uvěří, že když jsem se k soudu asi po měsíci dostavil (termíny, adresu apod. jsem si musel zjišťovat sám a dokonce mě to donutilo naučit se základy Azbuky!), řekli mi u soudu, že neměli čas číst mé spisy a ať se dostavím v jiný termín. Případnou výši pokuty mi stanovili na 2000 - 3000 USD, v přepočtu na naše násobte dvaceti! (mimochodem soudní odhad zabavené škodovky v přepočtu na naše činil cca 120000 Kč!).

A to už se jaksi nevyplatí, navíc řešit něco s Ukrajincema je opravdu velmi zábavné!



No, nezbylo mi, než si zajistit vyřazení vozidla z evidence na základě soudního ověření překladu zadržovacího protokolu z Ukrajiny a pořídit nový fáro. Škodovku, samozřejmě...

Tahle škodovka zůstává jako vzpomínka ponechána, další, kterou mám, je zatím jen zběžně popsaná dále:







"Náhradní" škodovka



Papírově se jedná o škodovku 120, ale samozřejmě - opět motor ze stotříci a opět pětikvalt ze stopětadváci :-)

Původně byla bílá a bylo na ní hafo moc práce, protože víc než rok stála, byla bez technický a čísla byla zavřená v depozitáři.

Bylo nutné udělat elektriku - světla, brzdy, obutí a spoustu drobností tak, aby prošla technickou. Teprve potom jsem opatřil škodovku novým lakem - málokdo by asi věřil, že to bylo válečkem! :-))

Barevná kompozice červené a černé je udělána přesně tak, jak vypadala moje úplně první škodovka - užovka. Tu jsem tehdy válečkoval stejným způsobem a nevypadala nejhůř. Takže - trocha nostalgie za oba předchozí "stroje".

Uvnitř jsou sedadla a ruční brzda z Rencka 19, a černé plostrování.

Další komentář a případné fotky teprve připravím, rozhodně se s ní ale nechystám vyrazit na dovolenou směr Ukrajina!