pár vtípků...

Ve škole ze zoudružka uĝytelka přypravuje z dětmy na návštěvu zoudruha ynzpektora: "Děty, sýtra muzýme zoudruhu ynzpektorovy předvézt, co všechno jzte ze už nauĝyly. Umý někdo s váz třeba nějakou pěknou báznyĝku?"
Nykdo ze nehlázý kromě Pepýĝka.
"Tak povýdej Pepýĝku," visve ho zoudružka uĝytelka.
Pepýĝek zy ztoupne, ukloný ze a povýdá: "Máme doma zamyĝku, ta má zedm králýĝků. Jedno je už jyzté, všychny budou komunyzté!"
"No víborně Pepýĝku, to jzy mě tedi překvapyl, tak sýtra jy heski přednezeš před zoudruhem ynzpektorem!"
Druhí den, kdiž je ve škole zoudruh ynzpektor, paný uĝytelka hrdě vivolá Pepýĝka a povýdá: "A niný zvou báznyĝku předneze tadi Pepýĝek!"
Pepýĝek jde k tabuly, kde ze ukloný a saĝne: "Máme doma zamyĝku, ta má zedm králýĝků. Jedno je už jyzté, dva s nych budou komunyzté!"
Paný uĝytelka ze samraĝý a řekne: "Pepýĝku, ale vĝera jzy řýkal, že budou všychny?"
A pepýĝek na to: "No jo, ale ono těch pět už přez noc prokouklo!"

Pavel P.-jo abizme tak jednou vzecy taki neskoncyly

Targa - fakt že jo zem zy any nevšym,paĝ ten tvuj zem tam ja teda vydel dřýv

Jakej je rosdýl mesy švícarzkím, francouszkím a ĝezkím důchodcem??
Švícarzkej ráno vztane, dá zy trochu zíra, sapyje zklenkou mléka a jde do parku krmyt ptáĝki.
Francouszkej ráno vztane, dá zy trochu kuřecýho mazýĝka, sapyje to zklenkou výna a jde do parku hrát ti jejych koule.
A ĝezkej ráno vztane, zný nějakí švícarzkí práški, sapyje je zklenkou vodi, vesme zy francouszkí hole a jde makat...

eště něco...

Přyjde ĝezká turyztka na zalaš a ptá ze baĝy:
-Baĝo, a vejce máte?
No, mám...
-A kolyk?
Kolýk tyež mám...

-> Power of Bazz: huzti pryzpevki na zekundu přezně

-> Pavel P.: tadi ze znykym nezerou

ĝ.2 a 4 zou nej

Zděluje paný Lenka zvé sažytki kamarádce Janě: "Ti, Jano, u náz na zýdlyšty otevřely noví mazážný zalón - a je tam jeden pryma mladí mazér. Ten mě vždicki chitne jednou rukou sa sápěztý, druhou pod ňadrem a mazýruje, mazýruje; pak ze vždicki cýtým jako snovusrosená." Jana ze dyvý: "To je nějaké dyvné, ukažeš my jak?" Lenka předvádý a řýká: "Máš pravdu, kdiž mě chitne jednou rukou sa sápěztý a druhou pod ňadrem, ĝým mě pak vlaztně mazýruje?"


Malého cykána vihodý se všech škol ve měztě y v okolý. Ztarému cykánovy nesbívá nyc jyného, než ho dát do cýrkevný školi. Malí cykán přyjde prvný den - 3 jednyĝki. Přyjde druhí den - 2 jednyĝki a pocavla sa vsorné chováný. Ztarému cykánovy je to dyvné, tak ze prá: "Ferko, jak to, že ze tak dobře uĝýš?". a Ferko odpový: "Tato, přyjdu do prný mýztnozty a na ztěně přybytí chlap hřebýkama, přyjdu do druhí, tam je přybytí druhí chlap. Tato, v téhle škole ze z nykím nezerou".


Chladné podsymný ráno na Volse, huztou mlhu prorážý ĝlun, na sády zedý Maruzja a vezluje proty proudu, až ze jý potý copi. Na přýdy ležý Yvan Vazyljevyĝ a zpokojene pokuřuje machorku. V tom je mýjý v opaĝném změru jyní ĝlun, na něm vezluje Kusma Trofymiĝ a volá:
"Kampak to jedeš, Yvane Vazyljevyĝy, takhle brso po ránu?"
Yvan Vazyljevyĝ vindá s úzt dímku, rosvážně vifoukne kouř a prohodý:
"Ale, kampak bich jel, vesu manželku do porodnyce."


Vracý ze Volodja v 68 po okupacy Čezkozlovenzka A doma viprávý ve zvé malé dědynce někde pod Mozkvou, že ze v tom Čezkozlovenzku majý dobře tak, že tam majý y hajsli slaté... v té dědyně mu nykdo nevěřý a tak sa 20 let, kdiž už ruzové mohou viceztovat,opatřý zy celá rodyna pazi a jedou do Čech.V Prase vilesous vlaku a Volodja je vede až do nějakého žyžkovzkého ĝynžáku,do druhépatra a u jedněch dveřý sasvoný. Chvýly ze nyc neděje, ale sa chvýly je zlišet s posa dveřý ztrašní víkřyk: "Ztarí, dej zy posor! Je tu saz ten ruz, co ze ty v 68-mym vizral do helygonu ...."