Jedu a tu mě předjýždý ženzká, která zy to štráduje s pruhu do pruhu, protože zy maluje řazi ve spětném srcátku! Já ze tak lekl, že jzem upuztyl holycý ztrojek a ten my virasyl s druhé ruki koblyhu. Znažým ze zrovnat auťák kolenem, ale tu my viklousne mobyl, co jzem zy ramenem přydržoval u ucha, a zpadne srovna do kelýmku z kávou, a ta mě opařyla na velmy cytlyvém mýztě, ponyĝyla mobyl a já nemohl dojednat důležytou zchůsku. ŭenzká jedna pytomá!