Další "veselá příhoda z natáčení"1 :Minulý týden mi drahá maminka volala,že absolvovala menší výlet s naší babičkou a "Zelenina" (jak se jí poslední dobou hanlivě přezdívá) se při jízdě chovala jak jankovitý kůň a že taktak doskákala dom. Znechuceně jsem odvětil,že jsem jí (Zelenku II.) posledně asi přechválil a že teda tý ludře o víkendu domluvím. Včera jsem ji po ránu jel protáhnout mycím boxem,jelikož si jí zřejmě veškerá ptačí havěť z blízkého okolí zvolila za cíl svých bombových útoků,činících při vyměšování. Vůz sice chytil ihned,ovšem jakýkoliv odpor na motor (byť jen uvolnění spojkového pedálu) znamenal pozvolné snížení rpm až do úplného zdechu,to vše za doprovodu hutných oblaků kouře. Po pěti minutách trápení jsem konečně udržel motor jakžtakž v chodu a vydal se přískoky k myčce. Auto mělo v sobě asi tolik elánu,jako Trabant s jedním funkčním válcem a za kouřové efekty jsem byl od pár cyklistů a okolojdoucích oceněn pohříchu nechutnými gesty,nehodných civilizované bytosti jednadvacátého století. Doskákav na myčku a učiniv očistu povozidla,skonstatoval jsem ze svých letitých možností ztrátu komprese jednoho či více válců,způsobených prasklým pístem či jejich těsnících elementů. Opět jsem doskákal domů a byvše svou drahou odbyt,že tímhle se mnou nikam nepojede (jelikož byla přítomna mému kejklování při odjezdu i návratu),počkal jsem na příjezd mých ratolestí a podnikli riskantní přesun do garáže,kde jsem hodlal změřit kompresi a učinit přesnější závěr "co s načatým motorem". První překvapení nastalo již při dojezdu ke garáži. Zelenina se jízdou dostatečně ohřála a jevila větší ochotu k práci samé,ovšem stále to nebylo ono,byť i kouře již ubylo,stále ho bylo hodně. Následná měření,kdy všechny válce natlačily 10-12at. mě nasadila brouka do hlavy,cože se to tu děje. Letmá kontrola zapalování i svíček dovršila mé zmatení. Motor pálí na všechny čtyři,komprese je,paliva i vzduchu dost. Jen saze,kouř a smrad...jako by starej diesel...a začalo mi svítat. Vrátil jsem se v duchu časem o čtvrtstoletí zpět,kdy nám do dílen přitáhli "učňákovského" Trabanta z důvodů náhlé klinické smrti. Hrabali jsme se tenkrát v tom papundeklu snad dva dny. Přestože vše fungovalo na jedničku a autu nic nechybělo,nejelo. Klika,písty,válce,zapalov ání,elektrika,palivová soustava,prostě vše. Akumulátor,starter,svíčky ,kabely,zapalování. NIC! Ze zoufalství jsme toho sráče tlačili po dvoře tam a sem. Vzduchem létaly výkřiky:"Pane mistr,už to čoudí,za chvilku ňafne!" Neňafnul. Nádrž ven,obsah nádrže vylit do plastových nádob,s podezřením na nečistoty v palivu. NIC! V apatii a tupém odevzdání jsme čuměli na chcíplého pryskyřyčníka a přemítali o věcech mezi nebem a zemí. Zíral jsem do ztracena zkrze bílé kanystry na čiré bezbarvé palivo......ČIRÉ!!! A nahlas povídám:"Co to je za "SPECIÁL",když je bezbarvej?" (rozuměj benzín BA 91,který se tenkrát barvil na červeno). Mistr na mě pohlédl,priskočil k barelu,čuchnul,pak i prsty smočil a jal se nekřesťansky klet. Ano,bylo to tak. Milá účetní,která jela služebně do městečka,dotankovala milého Piškota do plna naftou,nikoli SPECIAL MIXem,který byl tenkrát běžně k dostání. Byl donesen kanystr,namíchal se poměr,bakeliťák dostal napít,rozkuckal se,chytnul,smrděl jako AVIA 30,kouřil zrovna jako ona ale vrčel. Za čtvrt hodiny už vesele lítal po buzeráku,kam ho šel mistr pohonit za to martyrium. Tato příhoda se nesla učňákem dalších x generací. A já si na ni náhle vzpoměl. Zároveň i na to,že mi máma řekla,že cestou tankovala. Kouknul na svíčky a nahlas říkám:"Vždyť to pálí na všechny! Jen ty saze a smrad,jako diesel." Kouknu na Toma,on můj pohled opětoval a po třech sekundách mu zřetelně svitlo v očích a hází repliku:"Snad nechceš říct,že..." "Jo,přesně!",od větil jsem. Beru mobil do ruky,po chvíli mám majitelku na drátě. Na můj zdvořilý dotaz,zda ony trable začaly až po tankování,či auto zužovaly již od počátku cesty,přisvědčila že až po tankování. Následovalo pársekundové ticho na obou stranách,které prolomila ona zvoláním:"No snad mi nechceš říct,že..." "Já se jen ujišťuju o pochodu mých myšlenek",odvětil jsem s vítězoslavným úsměvem. Nemaje kanystru,vyprázdnili jsme jednu PET lahev a zajeli k pumpě pro NATURAL. Po návratu jsem postavil PETku do pravé kapsy motoru,odpojil nádrž od čerpadla a náhradní spojil pumpu s PETkou. Pak už to šlo jako tenkrát na západě. Po čtvrthodině se v Zelenině probudilo zvíře a místo kouření jsme s ní orali příjezdovou cestu ke garáži z obou stran. Dnešní vypuštění "babiččina MIXu" (jaká ironie,že Zelenina má jako jediná z našeho vozového parku plastovou nádrž,postrádajících výpustných otvorů a obsah jsem vypouštěl zkrz výtlak otvorem průměru 3-4mm zhruba půldruhé hodiny),bylo již jen třešničkou na dortu oné rádobyzávady,která vypadala pomalu na výměnu agregátu1 .