-> Jarda: Ne že by mi dělalo dobře se dívat na jatka nebo na mrtvý zvířata, ale já k tomu přistupuju tak, že je to jenom součást potravního řetězce a výsledek evoluce. Rozhodně bych se kvůli kočce nebo psovi nezabil, pakliže bych se nelek a neudělal kravinu. Uhejbal bych tak před divočákama nebo jelenama, protože tam to může bejt už fifty fifty.

Vztah k přírodě taky nějakej mám, pokud můžu, tak živýmu tvoru pomůžu a pokud mi neškodí, tak je bezdůvodně nelikviduju. Ale je třeba si uvědomit, že příroda není bezmocná, vyrovná se do jistý míry i s lidskou činností a zvířata (hlavně mláďata) jsou na smrt tak nějak od přírody stavěný. Viz nedávná záchrana vypadlýho ptáčata z hnízda zespod střešních tašek. Krásný, že jsem ho tam vrátil, ale minimálně 2 ptáčata tam už byly dlouho mrtvý a skutečně nevim, jestli jsem jim tou záchranou jednoho kusu pomoh a nepotopil naopak všechny ostatní. Chov dobytka je sice hroznej v tom, že žijou v zajetí od začátku do konce a žijou svůj život jen kvůli užitku a "násilné" smrti. Na druhou stranu si žijou celej život dá se říct v klidu a při porážce netrpěj tolik, jako kdyby je měl rozsápat vlk.
E: a kvůli proběhlé evoluci, že koroptev vletí pod kola, je mi její smrt úplně jedno.. zaplatila "za svou blbost" a kompenzací za případný poškození auta mi může bejt třeba to, jak se tomu
-> sikula zasmál. Tu koroptev to urážet nebude, v Boha nevěřím a od chechtání-se smrti člověka (což se dá považovat už za hodně přes čáru) má tohle sakra daleko.