Honza / 125l

Kdysi jsem měl škodu 130GL, ta se bohužel téměř rozpadla na prach a šla pod lis. Tím jsem se škodovkami na dlouho skončil, až do doby, než jsem zdědil tuto krasavici. Je to škoda 125l z roku 1989, má najeto cca 60000. Přesné číslo neznám, protože na ní byl vyměněný tachometr, na kterém bylo 5000. Skutečný nájezd znám z protokolů z STK, tak jsem si najeté kilometry "stočil" na reálnou hodnotu :). Jsem teoreticky druhý majitel - v TP jsem zapsaný jako čtvrtý - tato anomálie je daná tím, že byl děda pěkné číslo a bál se rozvodu, tak auto přepsal na svého kamaráda a po pár dnech, kdy se ujistil, že nic nehrozí jej přepsal zpátky na sebe :)).

Vzhledem k tomu, že je ježděné důchodcem, má několik nedostatků (jak to někdo může při inzerci považovat za výhodu???). Umývání probíhalo pouze hrubým smetákem a vodou z rybníka - to se podepsalo na laku, který už nepůjde pěkně rozleštit. Další věc jsou oděrky, způsobené divokou jízdou, rychlostí 30-40 km/h, výhradně prostředkem silnice, nebo až protisměrem. Naštěstí těch oděrek není moc, jen jednou bylo potřeba kvůli delšímu hlubšímu šrámu přestříkat oboje levé dveře a blatník (nedání přednosti v jízdě ....doktora, který dědovi povolil řízení bych nechal zavřít ...také těch doktorů několik prošel, než mu to někdo podepsal!). Auto má jednu obrovskou výhodu - je absolutně bez jakékoliv koroze. Pár hodin jsem pod ním proležel při výměně gumové hadice mezi nádrží a hrdlem (totálně sežraná moderním ekologickým palivem, kdy potom zcela ekologicky vyteklo asi 20 litrů na silnici) a při obdobně příjemné práci, kdy jsem měnil spojovací hadice na chladícím okruhu). Při těchto pracech jsem mě dostatek času prozkoumat celý spodek a není ani stopy po rzi... Navíc všechny plastové díly jsou jako nové. Je na ní poznat, že byla po celou dobu garážovaná.

Moc k tomuto autu nemám vztah, protože to není použitelné na běžné ježdění (je to i trochu škoda nechat reznout) a na veterána je to ještě moc mladé. V budoucnu ji zkusím vyměnit za vysněnou škodu 100, nebo ji prodám...